# Stojíme na prahu éry nového romantismu?

Občas se to tak stane, že o půlnoci narazíte na videoesej, po které najednou svět dává o něco víc smysl, než dával před ní. Mně se to takhle stalo včera.

Byla to videoesej youtuberky vystupující pod jménem Kate Alexandra, která položila jednoduchou otázku: Stojíme na prahu nové éry romantismu v umění? 

Argumenty pro toto tvrzení byly víc než přesvědčivé: Původní romantismus vznikl v době, kdy v Evropě probíhala průmyslová revoluce a lidé začali pociťovat nedůvěru k nastupujícím technickým vynálezům, které je připravovaly o práci.

To samé se děje i dnes, akorát místo mechanického tkalcovského stavu (nahrazujícího kvalifikované tkalce) je to dnes umělá inteligence, která se snaží nahradit pracovníky v kultuře. Nové technologie už dlouho nejsou něco, co by v lidech vzbuzovalo naději v lepší zítřky - naopak pro mnoho lidí je to něco podezřelého, co jejich život ještě zhorší.

Toto odmítnutí technologií jde ruku v ruce s nedůvěrou ve vědu a s rozmachem lidové spirituality, která se šíří kyberprostorem. Konec konců - přímo v komentářích zmíněného youtubového videa to někteří komentující dokazují svými astrologickými výklady situace. Samostatnou kapitolou jsou pak populární magické praktiky, autorka videa uvádí příklad tzv. "manifestování" (přání).

Další zajímavý komentář pod videem se týká odmítnutí modernity v architektuře. To je téma, které jsem narazil už dávno - moderní architektura je v určitých kruzích velmi nepopulární a objevuje se snaha, vrátit se před heslo "ornament je zločin" a začít stavět postaru, tj. krásně v klasickém, historickém slova smyslu.

Nový Romantismus se též už projevil v módě. Na počátku 80tých let to bylo v Británii krátké, ale intenzivní módní hnutí, které ovlivnilo, jak se oblékaly hvězdy tehdejší populární hudby. Někteří módní novináři spekulují, že se tento styl může vrátit s tím, jak se v hudbě objevují osmdesátkové vlivy. 

Autorka videa si klade otázku, zda bude tento Nový Romantismus k něčemu dobrý. Odmítání vědy a důraz na subjektivní prožitky má i své stinné stránky může vést k eskapismu, případně rovnou k fašismu, který v sobě dozajista nese některé prvky z romantismu.

Autorka videa též poukazuje na další problematický aspekt romantismu - splynutí autora a jeho díla a jeho případné odmítnutí na základě morálních pohnutek (neboli to, čemu konzervativci říkají cancel culture). Přestože by se mohlo zdát, že je to (teoreticky) dávno vyřešená otázka, diskuze se v literatuře na toto téma stále vede, například v oblasti takzvané autofikce.

Je velkou otázkou, zda se situace skutečně vyvíjí tak, jak naznačila autorka videa. Velké posuny ve smýšlení je možné identifikovat až zpětně a i tak je diskutabilní, do jaké míry se skutečně projevují, zvlášť v dobře, kdy se paralelně děje velké množství věcí, zdánlivě nezávisle na sobě. Někteří komentující poukazují na rozdíly mezi tehdejší a dnešní dobou. Několikrát se též opakují komentáře, které místo Nového Romantismu očekávají Nové Baroko. Tak jako tak, jedná se IMHO o velmi podnětný příspěvek o dopadu právě probíhajíchc společenských změn na budoucí nebo možná už měněnící se podobu umění.

Pokud ve vás článeček vzbudil touhu něco k tomu napsat, budu rád za veškeré komentáře a připomínky.

---

Zdroje:

Kate Alexander: [Are We Entering a New Romantic Era?](https://www.youtube.com/watch?v=s3CbIzy7FbI)